Biologický trinokulární mikroskop Levenhuk 870T

Trinokulární hlavice. Revolverový nosič se čtyřmi objektivy. Zvětšení 40x až 2000x. Zabudovaný kondenzor pro pozorování v temném poli.

Levenhuk 870T je spolehlivý biologický trinokulární mikroskop, který lze použít k pozorování v jasném i v temném zorném poli. Běžně se používá v různých zdravotnických laboratořích ke klinickému výzkumu v dermatologii, biochemii, cytologii, hematologii a k dalším vědeckým studiím. Díky trinokulární konstrukci hlavice lze tento model pomocí digitálního fotoaparátu připevněného k okuláru proměnit v digitální mikroskop.

Hlavice mikroskopu má sklon 30 stupňů a lze ji otáčet o 360 stupňů kolem vlastní osy. Čtyři objektivy na revolverovém nosiči, Köhlerovo osvětlení, nastavení clony apertury a zorného pole dělají z tohoto mikroskopu vynikající nástroj pro seriózní pozorování.

Pracovní stolek (o rozměrech 140x155 mm, 5,5 x 6,1 palce) se pohybuje ve dvou osách. Zaostření se provádí makrošroubem a mikrošroubem, které zvedají nebo spouštějí samotný stolek, čímž preparát přibližují k objektivu nebo jej od objektivu oddalují. Oba systémy ostření mají plynulý pohyb v krocích po 25 mm (1 palec) pro hrubé zaostření a 0,002 mm (0,00008 palce) pro jemné zaostření.

V podstavci mikroskopu je instalována halogenová žárovka 6V 20 W s regulací jasu, která slouží jako zdroj osvětlení.

Vlastnosti
Trinokulární mikroskop Levenhuk 870T je vybaven kondenzorem pro pozorování v temném poli, který lze použít po vysunutí Abbeova kondenzoru do nejvyšší polohy. Mikroskop pro pozorování v temném zorném poli se nejlépe hodí pro studium krevních a dalších biologických vzorků, jež nelze pozorovat v jasném zorném poli. Otočením kroužku na osvětlovací jednotce dvakrát ve směru hodinových ručiček přejdete do režimu pozorování v temném zorném poli, otočením dvakrát zpět proti směru hodinových ručiček se vrátíte do režimu pozorování v jasném zorném poli.

O pozorování v temném zorném poli
Po opuštění kondenzoru projde většina světelných paprsků preparátem, aniž by změnily svůj směr, a utvoří dutý kužel. Jelikož se objektiv nachází uvnitř tohoto kužele, žádný z těchto paprsků není nasměrován na čočku objektivu. Uvnitř kužele zůstane a na čočce lze zaostřit pouze několik málo světelných paprsků, jež se při průchodu preparátem soustředí na krycím sklíčku a vykreslí konečný obraz. Můžeme pozorovat pouze světlé části objektu oproti tmavému pozadí, neboť mají různé indexy odrazu, a při pozorování velkých vzorků lze spatřit pouze světlé okraje rozptylující světelné paprsky.